Analytické skupina Oxford Economics představila svou analýzu přínosu výroby oceli pro českou ekonomiku

Analytické skupina Oxford Economics představila svou analýzu přínosu výroby oceli pro českou ekonomiku: nejzajímavější zjištění se týkají přidané hodnoty a zaměstnanosti.

Ocelářství ovlivňuje českou ekonomiku třemi způsoby: přímo, tj. vlastní výrobou; nepřímo nákupem surovin, energií a služeb; a konečně skrze vyvolaný efekt v podobě útraty zaměstnanců za zboží a služby. Hodnota vyrobené oceli v Česku vzrostla v letech 2017 a 2018 o 24 %. Výroba se stále více zaměřuje na sofistikovanější produkty s vyšší přidanou hodnotou. Souhrnný výkon odvětví, tedy hodnota produkce očištěná o cenu vstupů, určuje přímou hrubou přidanou hodnotu, která dosáhla v roce 2017 téměř 17 mld. Kč a letos dále vzroste na 18,8 mld.

Výrazná podpora ekonomiky a zaměstnanosti v ČR

V primární výrobě oceli pracuje více Čechů než například ve výrobě nápojů či betonářství. Produktivita je pak velmi vysoká: 5,57 mil. Kč na zaměstnance, což je o 60 % více, než je průměr za zpracovatelský průmysl a o 150 % více než je průměr české ekonomiky (2,19 mil. Kč). Ocelářství v České republice zaměstnává 17 tisíc lidí přímo a dalších přes 50 tisíc nepřímo. Sektor má významný multiplikační efekt, kdy každé pracovní místo podporuje přes tři další v jiných odvětvích. Celkem trh s ocelí zaměstnává přes 71 000. To je pro srovnání více než počet všech ekonomicky aktivních lidí v Olomouci (53 000). Celková hrubá přidaná hodnota odvětví pak činí 57,9 mld. Kč. Zahrneme-li další aktivity navazující na primární výrobu oceli jako je výroba trubek a slévárenství, vzroste přidaná hodnota odvětví dokonce na dvojnásobek.

V porovnání s Evropou je poměr počtu pracovních míst v ocelářství vzhledem k počtu všech pracovních míst v zemi jeden z nejvyšších.