Zdroje znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji

Miliardy korun investované do snižování emisí z ocelářských provozů vedly k významnému poklesu škodlivých emisí do ovzduší v Moravskoslezském kraji. I když průmysl je stále významným zdrojem znečištění, jeho podíl například u emisí prachu poklesl v letech 2003 až 2013 z 58 procent na 32 procent. Na významu naopak získaly další zdroje emisí, především malé zdroje, kam lze zařadit lokální topeniště, s podílem 26 procent a dopravu s podílem 38 procent.

Významným zdrojem znečištění, který se projevuje především v zimním období při smogových situacích, je přenos škodlivých látek ze sousedního Polska. Výzkum zdravotního ústavu v Ostravě uvádí, že podíl polského lokálního vytápění na celkových imisních koncentracích prachu PM10 v blízkosti hranic může na české straně dosáhnout až 47 procent. Na Ostravsku se obdobích smogových situacích mohou emise z Polska na znečištění podílet až ze dvou třetin. Na polské straně se nachází přibližně půl milionu lokálních topenišť, zatímco na české straně hranice je jich desetkrát méně.

Lokálně, tedy v blízkém okolí velkých průmyslových podniků, vliv průmyslu na znečištění ovzduší převládá. Například 70 procent znečištění v ostravském obvodu Radvanice a Bartovice stále pochází z průmyslu, protože v jeho bezprostřední blízkosti se nachází huť ArcelorMittal Ostrava. Podobá situace je také v některých částech Třince. Těžký průmysl je ovšem hlavním znečišťovatelem jen v nejbližším okolí. Podíl znečištění z radvanické huti v Ostravě-Porubě už je pouze dvanáctiprocentní. Podobné je to s emisemi toxického benzo(a)pyrenu, které se koncentrují do bezprostředního okolí hutí. Na většině území jsou jeho významným zdrojem lokální topeniště.

Nové investice do snižování škodlivých emisí v moravskoslezských ocelárnách dál omezuje jejich vliv na životní prostředí. ArcelorMittal Ostrava snížil v letech 2004 až 2017 emise prachu z 2062 na 379 tun. Emise polycyklických aromatických uhlovodíků, mezi něž patří i toxický benzo(a)pyren, se od roku 2003 snížily z 1751 tun za rok na 22 tun v roce 2017. V Třineckých železárnách emise prachu klesly v roce 2017 na nové historické minimum 148 tun.